Aktuální kategorie: Ostatní

Díky Windows Azure je dnes možné spustit libovolnou aplikaci běžící na OS Windows Server 2008 nebo 2008 R2 na pronajatém virtuálním serveru.

Formuláře zajišťují jeden ze základních prvků interakce webových aplikací s uživatelem – a sice zadávání údajů. Dosavadní jednoduché formuláře svou úlohu plní docela uspokojivě, i když jim k dokonalosti samozřejmě leccos schází. S rozvojem webových aplikací a nástupem fenoménu známém jako Web 2.0 však nabyla myšlenka jejich zdokonalení patrného významu.

Jakkoli nám dnes do webových aplikací pronikají různé AJAXy, jQuery a SilverLighty - poctivým základem aplikace je ještě stále formulář. V pokračování předchozího článku se zaměříme na formuláře spolehlivé, formuláře, které předcházejí chybám a umožňují uživateli chybu snadno napravit.

Jakkoli nám dnes do webových aplikací pronikají různé AJAXy, jQuery a SilverLighty - poctivým základem aplikace je ještě stále formulář. V pokračování předchozího článku se zaměříme na formuláře spolehlivé, použitelné a budeme dále rozšiřovat seznam požadavků, které máme od formulářů vyžadovat.

Jakkoli nám dnes do webových aplikací pronikají různé AJAXy, jQuery a SilverLighty - poctivým základem aplikace je ještě stále formulář. Z pohledu uživatele mají být naše formuláře spolehlivé, použitelné a konzistentní. Z pohledu provozovatele nesmějí vytvářet bezpečnostní díru do systému a mají předcházet chybám. V článku se proto pokusíme sestavit minimum, které máme od formulářů vždy vyžadovat

Technologie SilverLight nabízí několik způsobů, jak umístit aplikaci do stránky. Z hlediska přístupnosti jsou některé z nich velmi nevhodné, takže pomocí tohoto článku se pokusíme najít ten nejpřijatelnější.

Web je sice přirozeně nejpopulárnějším prostředím pro firemní software, existují však jisté věci, které webové aplikace prostě dělat neumějí, nebo je neumějí dost dobře. I když vybavíte své webové stránky v ASP.NET nejnovějšími výkřiky JavaScriptu, přesto nebudete schopni duplikovat mnohé ze schopností, které se u desktopových aplikací považují za samozřejmé, jako animace, přehrávání zvuku a videa, nebo trojrozměrné grafiky. I když můžete pomocí JavaScriptu odpovídat u klienta na jisté akce, jako upozornit na změny, reagovat na pohyby myší a na jiné události "v reálném čase", ani tak nemůžete budovat složitá rozhraní, která by byla byť jen vzdáleně tak vnímavá a vstřícná, jako nějaké okno v bohatě vybavené klientské aplikaci.

Před třemi lety zde na Intervalu vyšel článek o takzvaných RIA aplikacích, které kombinují širokou dostupnost webu s uživatelským komfortem desktopových aplikací. Od té doby technologie výrazně pokročily kupředu a už jen fakt, že o přízeň vývojářů soutěží velikáni jako Google, Adobe, Microsoft nebo Sun naznačuje, jakou roli začínají RIA aplikace hrát. Tento článek přináší přehled současných možností, trendů a vyhlídek do budoucna.

Po delší prodlevě vychází další článek o návrhu aplikací s využitím jazyka UML. Místo zbytečných omluv za dlouhou a neplánovanou odmlku snad čtenáře potěší informace, že se napříště budu věnovat i konstrukcím jazyka UML nově přidaným ve verzi 2.0. Tématem tohoto článku je vysvětlení elementárních pojmů, jejichž znalost je nezbytná při návrhu diagramu tříd.

Po úspěšném dokončení specifikace požadavků můžeme začít s návrhem webové aplikace. WebML development process se podrobně věnuje především postupům při návrhu datové struktury a tvorbě hypertextového modelu aplikace. Tyto dva kroky budou hlavním tématem tohoto článku o metodologii WebML.

Řízený slovník je podmnožina jazyka, je to seznam ekvivalentních výrazů ve formě synonymické řady (synonym ring) nebo seznam preferovaných výrazů, ve formě autoritativního seznamu (authority file). Definujte vztahy (širší a užší) a dostanete klasifikační schéma, modelujte asociativní vztahy mezi koncepty a máte tezaurus. Protože tezaurus spojuje všechny tyto slovníky v jeden, vysvětlíme si je postupně.

Vyhledávání je další formou získávání informací. Tato oblast je velmi náročná, drahá a rozsáhlá, takže si uvedeme jen nástin do problematiky. I tento informační základ vám však může pomoci podstatně zkvalitnit tuto součást webů, která bývá v současnosti nejvíce zanedbávaná.

Předchozí články série o WebML se zabývaly především obsahem a provázáním jednotlivých modelů a způsobem, jak z modelu vygenerovat funkční aplikaci. Těžiště každé kvalitní metodologie představuje nejenom samotný obsah modelu, ale také návod, jak postupovat při vývoji aplikace. WebML v tomto ohledu nezůstává pozadu a definuje takzvaný WebML developmet process, který pokrývá celý životní cyklus projektu.