Aktuální kategorie: Programování

JavaScript se v průběhu let rozvíjel a začleňoval do sebe další technologie. Nejdůležitější z nich (DOM, OOP, regEx, AJAX, canvas) si nyní představíme.

Vnímavost rozhraní je jeden z detailů, které musejí brát v potaz vývojáři webů při snaze, aby zážitky uživatelů byly pokud možno jen příjemné a uspokojující.

V tomto článku si ukážeme, jak v ASP.NET rozšířit již existující formulář pro upload o možnost stažení obrázku ze zadané URL.

Bez regulárních výrazů se dnes programátoři neobejdou a je dobré seznámit se s jejich možnostmi i v JavaScriptu. Článek obsahuje test vašich znalostí.

Webové aplikace často potřebují ukládat data u klienta mezi jednotlivými požadavky a sezeními. Zatím se pro tento účel využívají cookies. Na některé úkoly však cookies nestačí. Čím je tedy v budoucnu nahradíme?

Komunitní aplikace na webu umožňují uživatelům sdílet kdeco. V tomto článku si ukážeme, jak uživateli prostřednictvím ASP.NET umožnit stažení obrázku, který už sídlí na nějaké URL, podobně jako nejmenovaná služba "obličejkniha".

Naprostá většina informací na internetu je dostupná pomocí protokolu HTTP. Ukážeme si, jak jednoduché je načíst v Ruby obsah webové stránky a aby toho nebylo málo zkusíme si první aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním (GUI).

Formuláře zajišťují jeden ze základních prvků interakce webových aplikací s uživatelem – a sice zadávání údajů. Dosavadní jednoduché formuláře svou úlohu plní docela uspokojivě, i když jim k dokonalosti samozřejmě leccos schází. S rozvojem webových aplikací a nástupem fenoménu známém jako Web 2.0 však nabyla myšlenka jejich zdokonalení patrného významu.

V minulém díle jsme ve velmi zhuštěné podobě poznali základní aspekty práce se síťovým spojením v Ruby. Pohybovali jsem se přitom na relativně nízké úrovni. V našem programu jsme používali přímo TCP sockety. Dnes uděláme krok směrem k vyšší úrovni abstrakce síťových knihoven a zkusíme si vytvořit základ užitečné aplikace pro stahování informací o počasí.

Prošli jsme již hodně funkcionality týkající se vstupu a výstupu. Zabývali jsme se nejzákladnější formou, kterou je práce se soubory. V současném světě však pomalu začíná být pro aplikace důležitější schopnost domluvit se s internetem. Síťová komunikace je o něco obtížnější, ale Ruby nám jako obvykle vychází vstříc s rozumně organizovanou knihovnou. O tom, že networking zas tak těžký není, svědčí to, že na konci tohoto dílu budeme umět naprogramovat (triviální ale náš) webový server.

Naučili jsme se, jak Ruby pracuje s chybovými stavy či výjimkami. Zjistili jsme, že informace o nich zapouzdřuje do instancí podtříd třídy Exception a podívali jsem se na konstrukce jazyka, které umožňují výjimky v daném bloku kódu selektivně zachytit a podle potřeby zpracovat. V předchozích článcích jsme vytvořili několik jednoduchých programů, které možný výskyt chyb nijak neřešily. Pojďme je teď doplnit tak, aby dokázaly alespoň informovat uživatele a korektně skončit.

Jakkoli nám dnes do webových aplikací pronikají různé AJAXy, jQuery a SilverLighty - poctivým základem aplikace je ještě stále formulář. V pokračování předchozího článku se zaměříme na formuláře spolehlivé, formuláře, které předcházejí chybám a umožňují uživateli chybu snadno napravit.

Máme za sebou několikeré povídání o práci se soubory a adresáři v Ruby. Tentokrát se zaměříme na nemilou věc, se kterou se setkáme relativně často právě při vstupních a výstupních operacích. Jedná se o chyby za běhu programu...

Tentokrát se budeme věnovat důkladnému ohlédnutím za příkladem z minulého dílu a v návaznosti mnoha dalším dříve nabytým znalostem. Měli jsme za úkol vytvořit program, který projde adresář s mnoha obrázky nahranými IP kamerou a všechny obrázky starší než aktuální den přesune do adresářů po jednotlivých dnech. Soubory s obrázky jsou pojmenovány podle vzorce n.jpg, kde n je unikátní číslo. Adresář s obrázky dostane program jako parametr příkazové řádky.

Jakkoli nám dnes do webových aplikací pronikají různé AJAXy, jQuery a SilverLighty - poctivým základem aplikace je ještě stále formulář. V pokračování předchozího článku se zaměříme na formuláře spolehlivé, použitelné a budeme dále rozšiřovat seznam požadavků, které máme od formulářů vyžadovat.

V minulém díle jsem rozšířili naše znalosti vstupně výstupních operací o další podrobnosti práce se soubory. Tentokrát se podíváme na to, jak v Ruby procházet adresáře. Nejdříve se ale podívejme na příklad s kopírováním souboru, kterým jsme posledně končili. Možná nejjednodušším řešením, které se poněkud podobá již probíranému porovnávání souborů, je následující kód.

V minulém díle jsme se zabývali základy vstupních a výstupních operací. Tentokrát se zaměříme na další podrobnosti ohledně práce se soubory. Nejdříve se však krátce podíváme na možná řešení úkolů z konce minulého dílu.

Jakkoli nám dnes do webových aplikací pronikají různé AJAXy, jQuery a SilverLighty - poctivým základem aplikace je ještě stále formulář. Z pohledu uživatele mají být naše formuláře spolehlivé, použitelné a konzistentní. Z pohledu provozovatele nesmějí vytvářet bezpečnostní díru do systému a mají předcházet chybám. V článku se proto pokusíme sestavit minimum, které máme od formulářů vždy vyžadovat

Už je tomu nějakou dobu, co jsme si vyzkoušeli velmi jednoduchý program typu filtr, který využíval standardní vstup a výstup. Tentokrát se na vstupně/výstupní operace podíváme podrobněji.

30. ledna byla oznámena verze 1.9.1 oficiálního interpretu jazyka Ruby, první stabilní verze série 1.9. Tato zpráva představila jeden z nejvíce zlomových okamžiků ve vývoji Ruby za poslední roky. Pojďme se teď v rámci našeho seriálu stručně zorientovat v situaci a podívat se, na jaké změny je třeba se připravit a jaké nové vlastnosti mohou vývojáři využívat.

Dva a půl roku poté, co se objevilo PHP verze 5.2, tu máme další verzi PHP, tentokrát s označením 5.3.0.

Podíváme se nyní na další možnosti použití modulů v Ruby. Připoměňme si závěr minulého dílu. Zkusíme poněkud přepsat náš modul Matphys. Metoda distance bude nyní definována analogicky jako metoda instance třídy (jinými slovy odstraníme název modulu z definice metody).