Aktuální kategorie: Obecně

Přemýšleli jste někdy o tom, že dobře udělané webové stránky Vám mohou přinést nové zákazníky a zvýšit tržby? Webové stránky se dnes pro firmy a drobné živnostníky staly důležitou podmínkou získávání nových zakázek a výraznou výhodou před konkurencí. Mnoho firem či podnikatelů ale žádnou webovou prezentaci nemá, neboť v její realizaci vidí řadu problémů a případných potíží. (KOMERČNÍ ČLÁNEK.)

Právě jsem se díval na přímý přenos z mistrovství světa v běžeckém lyžování. Zatímco komentátor České televize mluvil o Björgenové, Steiraové nebo Saarinenové, jeho spolukomentátorka žádné -ová ke jménům nepřidávala: „Björgen ztrácí na Saarinen.“ Také si toho všímáte?

Tentokrát si budeme naposledy (alespoň v rámci této série) povídat o stylistice. Tedy, povídat... Zkrátka já budu psát a vy budete číst. A taky komentovat.

Mluví-li se o vzdělávání na vysokých školách, představí si naprostá většina lidí prezenční studium určitého studijního programu, resp. oboru, které vede k získání akademického titulu. Méně známým faktem je, že veřejné vysoké školy nabízejí často i další typy vzdělávání, souhrnně zařazované pod "celoživotní vzdělávání": může jít o krátkodobé odborné kurzy pro nejrůznější instituce, nejrůznější přípravné kurzy, až po univerzitu třetího věku. Z našeho pohledu je ovšem nejzajímavější možností studium vybraných předmětů spolu s "běžnými" studenty prezenčního studia. Tato možnost se často označuje termínem mimořádné studium a je realizována za úplatu.

Věřím, že v povídání o češtině a jejích záludnostech si rádi najdete něco zajímavého, a tak jsem tu s dalším článkem, opět na téma stylistiky. Jaká varování nás čekají tentokrát?

"Při použití malými dětmi nebo nemohoucími osobami zajistěte odpovídající dozor, aby nedošlo k hraní nebo špatnému zacházení se spotřebičem." Tak co říkáte, je tato věta česky? Prosím, je psána v češtině, českými slovy, ale to je tak asi všechno, co má s naší mateřštinou společného.

Vítejte u článku, který na Intervalu rozhodně nepatří k nejtypičtějším, ale který by vás přesto mohl zajímat - pokusím se povyprávět o tom, jak se mi v průběhu uplynulého roku žilo a pracovalo v Anglii. Nečekejte praktické informace nebo rady, jedná se skutečně jen o příběh jednoho českého informatika...

Když před nedávnem Explorer představil službu virtuálních dedikovaných serverů (VDS), službu na bázi hardwarové virtualizace, velmi často se opakovala otázka, co že to vlastně ta virtualizace je? Téma virtualizace je letos poměrně časté, ač je to celých 47 let od chvíle, kdy tento termín padl poprvé. V roce 1960 došlo k vytvoření prvního skutečně virtuálního stroje kombinací hardware a software. Ale to trochu předbíhám.

Mnozí z nás ve škole láteřili (nebo stále ještě láteří) nad množstvím a složitostí pravidel, jimiž je svázána naše mateřština. Jen co člověk uloží do hlavy všemožné poučky, vzory a třídy, vzápětí zjišťuje, že existuje spousta výjimek, které do tohoto systému nezařadí, a je potřeba se učit mnohému zpaměti. Kolikrát si lámeme hlavu nad dvěma možnostmi, jak nějaké slůvko napsat, ne a ne přijít na to, jakpak je to správně?

Konference SIS 2007 se konala v aule Baťovy university ve Zlíně. Účastníky byli studenti fakulty managementu a informatici z různých firem. Téma konference se může zdát trochu mimo okruh zájmů čtenářů Intervalu, ale jednak neuškodí se poohlédnout, co se děje za plotem, druhak se některé trendy až překvapivě podobají těm webovým.

Nedávno jsem hovořil se svým přítelem, který obchoduje s přenosovou kapacitou. Kupuje a prodává přenosovou kapacitu na optovláknových sítích po celém světě. A on mi řekl něco, co pro mne není překvapením, ale co jsem zcela určitě nevěděl - Google kontroluje více sítí než jakákoli jiná organizace. To neznamená, že Google všechny ty sítě vlastní, pouze je kontroluje skrze dohody s jejich provozovateli. Na této situaci shledávám dva zajímavé aspekty: 1) že Google získal - nebo vůbec potřeboval - tolik přenosové kapacity, a 2) že Google tyto sítě nevlastní, přestože pravděpodobně nejlacinějším způsobem, jak získat takové množství sítí pod kontrolu, je skoupit několik firem spravujících páteřní sítě.

Možná si ještě ze školy pamatujete, že zájmena jsou slova ohebná, která ve větě zastupují podstatná a přídavná jména, k nimž se vztahují. Odtud také pochází jejich název - zájmena, tedy "za jména" neboli "místo jmen". Mluvený ani psaný projev se bez nich neobejde, a proto také nebude od věci připomenout si chyby, které se někdy při jejich používání objeví.

"Panta rhei," praví antická moudrost - vše plyne, vše se mění. A nejinak je tomu i s českým jazykem, jehož vývoj je v určitých ohledech natolik rychlý, že ho intenzivně vnímají i mnozí příslušníci mladší generace. V tomto článku se zaměřím na některé důsledky tohoto překotného vývoje a zamyslím se nad tím, jak odolat vlivu určitých negativních trendů, které jsou s ním spojeny.

Mistru Janu Husovi se všeobecně připisuje hlavní zásluha na tom, že v jazyce českém vymizely spřežky a začal se používat takzvaný diakritický pravopis. Ať už byl autorem této jazykové reformy on sám, nebo někdo jiný - jak se dnes občas spekuluje - doporučení zveřejněná v díle De ortographia Bohemica (O pravopise českém) měla každopádně dalekosáhlé následky.

Nejste hendikepovanými uživateli internetu? Máte veškeré technické vybavení v potřebné kvalitě, jste tělesně i duševně zdrávi, netrpíte žádnou smyslovou nedostatečností? Jste mladí a na vrcholu schopností? A co když z vás hendikepovaného uživatele udělá neschopný webdesignér?

Od pondělí 19. září do pátku 23. září se v Praze konal již čtvrtý ročník tradiční konference věnované vývojářům a uživatelům systémů společnosti Microsoft. Letos byla vývojářská část věnována ponejvíce SQL Serveru 2005 a programování s ASP.NET 2.0, v pondělním bloku přednášek pak systému Windows 64bit.

Svět RSS ovládá zmatek. Do oblasti syndikace obsahu vstupuje nový formát RSS 3.0 Lite, Atom povyšuje na verzi 1.0, Microsoft zase prosazuje vlastní systém Web Feeds. A studie společností specializovaných na průzkum trhu naznačují, že i mezi každodenními uživateli internetu je RSS rozšířeno naprosto minimálně...

Série článků o jazykových nástrojích pokračuje jubilejním... druhým dílem. K otestování nám společnost Lingea poskytla program Grammaticon, jehož posláním je bdít nad pravopisnou, gramatickou a stylistickou čistotou česky psaných textů. Obstojí ve zkoušce ohněm, nebo se jedná o softwarového Dona Quijota, který se marně snaží zvítězit nad lingvistickými větrnými mlýny?

Toto putování do říše jazykových "specialit" bude tak trochu uspěchané. Čeká nás totiž celkem třináct krátkých zastavení u pravopisných a gramatických jevů, v nichž se relativně často chybuje.

Když jsem se dozvěděl, že společnost Microsoft představila nástroj pro kontrolu české gramatiky, mísila se ve mně zvědavost s trochou skepse. Nechtělo se mi věřit, že by "strojová" kontrola gramatiky (a částečně i stylistiky, jak bylo avizováno) byla v případě češtiny vůbec technicky možná. Své zkušenosti s tím, co tento nástroj umí a kde jsou momentálně hranice jeho možností, jsem se pokusil zachytit v tomto článku.

Milí čtenáři, po osvěžujícím zimním spánku a lítém boji s jarní únavou si vám dovoluji znovu nabídnout krátký výlet do říše češtinářských pouček a pravidel. Tentokrát nás v určitém smyslu čeká cesta do minulosti - budeme totiž mluvit o přechodnících.

Obecná představa popisuje programátora jako podivné stvoření vyhýbající se slunci a pobytu mimo dobře zabedněné místnosti. Někteří webdesignéři a webdevelopeři prý provozují svou živnost se stejným zaujetím. Nechci vás nutit riskovat pobyt na denním světle, ale věřte mi, ne všechno vám může zprostředkovat internet. Zvláště pak ne návštěvu českých muzeí.

Jubilejní desáté pokračování Šíleného korektora bych rád nechal plynout v poněkud volnějším tempu. Místo otravného hnidopišství, které jsem provozoval doposud, bude tentokrát na programu spíše všeobecné mentorování. Jinými slovy, nebudeme mluvit o tom, jakých konkrétních prohřešků bychom se měli vyvarovat, ale o tom, jak své dosavadní znalosti zúročit v praxi a jak se vyhnout zbytečným chybám.

Používání číslovek se nelze vyhnout snad v žádné oblasti lidské činnosti. Začíná to už ve chvíli, kdy coby prvňáčci s vyplazeným jazykem upachtěně obkreslujeme do písanky své první dvojky a trojky, a pokračuje to až do dospělosti, kdy vyplňujeme údaje do nejrůznějších formulářů, životopisů a faktur a tvoříme texty všeho druhu. Přesto není snadné vyvarovat se při psaní číslovek některých chyb. Na ty nejčastější bych rád poukázal v tomto článku.

Jedno z pravidel dobrého webu říká, že kvalitu dělá nejen obsah, ale i možnost komunikace s návštěvníkem. Zde patří k důležitým nástrojům kontakt, tedy e-mailová korespondence s vlastníky i tvůrci webu. Podívejme se, jak provozovatelé a potažmo i webmasteři dbají na to, aby byli dosažitelní elektronickou poštou. Podrobil jsem některé www stránky malému testu - zda jejich kontakty jsou funkční a jestli weby odpovídají na zaslané e-maily.