V tomto článku ze série o doporučení Cascading Style Sheets 3 se podíváme na současný stav implementace některých zajímavých novinek v aktuálně používaných prohlížečích.

Série článků o budoucnosti CSS3 se pomalu dostává ke svému závěru. V tomto článku se pokusím ohlédnout a shrnout, co nám vlastně nové kaskádové styly přinesou a kde jsou jejich případná úskalí.

Kaskádové styly umožňovaly již ve svých předchozích verzích ovlivňovat uživatelské prvky definované v dokumentu. CSS3 jde v tomto ještě dále a nabízí nám dva moduly popisující spolupráci s odkazy a formulářovými prvky.

Doporučení CSS2 přineslo oproti svému předchůdci možnost cílit styl na zvolené médium (obrazovka, tiskárna a podobně) a také nové vlastnosti použitelné pouze na určitém zařízení. CSS3 v tomto pokračuje a přináší další možnosti, jak dodat alternativní vzhled v závislosti na médiu.

V tomto článku se podíváme na zoubek podpoře sloupcového rozvržení obsahu elementu a nové, velmi zajímavé koncepci prezentační úrovně dokumentu.

První verze kaskádových stylů nenabízela žádné možnosti, jak do výsledné zobrazené podoby dokumentu vkládat informace (texty, počítadla, obrázky), které nejsou jeho součástí. CSS2 nakročila k vylepšení tohoto stavu umožněním vkládání dodatečných dat před a za element. Chystané CSS3 pokračuje dále v tomto trendu - bude umožňovat velmi rozsáhlou a precizní kontrolu nad generovaným a nahrazovaným obsahem elementů.

Tento článek je zaměřen především na nové možnosti týkající se textu a řádkových elementů, jejichž obsah je nejčastěji tvořen právě textovými informacemi.

Formátování pozadí a okrajů elementu čekají v CSS3 zajímavé a především dobře využitelné změny. V tomto článku si je popíšeme společně s novými možnostmi nastavování barev, které s tímto tématem do značné míry souvisí.

V tomto článku o budoucím doporučení CSS3 si přiblížíme změny, které se chystají v modulech zabývajících se kaskádou, dědičností a obdélníkovým modelem.

Kaskádové styly způsobily skutečnou revoluci ve tvorbě dokumentů určených pro web, protože umožnily efektivně oddělit obsah od jeho prezentace. Nyní je doporučení CSS ve své druhé verzi a vývojáři začínají pomalu pokukovat po jeho nástupci, normě CSS3. Tato série článků by jim v tom měla pomoci. V tomto článku se podíváme na pozměněnou strukturu doporučení a na nové selektory v něm uvedené.

Opět se vracíme k normě CSS2, která značným způsobem rozšiřuje možnosti původních kaskádových stylů. Tento článek doplňuje přehledné informace o podporu CSS2 v  nových řadách Opery a v prohlížeči Firefox.

PHP se stalo jedním z nejpopulárnějších systémů pro tvorbu dynamických webových stránek. Proto každá jeho nová verze vzbuzuje vlnu očekávání. Nejinak tomu bylo i před vydáním PHP5. V tomto článku bych chtěl shrnout své nepříliš pozitivní dojmy z této novinky a směřování platformy PHP vůbec.

Tímto článkem zakončím svou sérii pojednání o alternativních stylech. Tentokrát vám ukáži, jak změnit styl stránky pomocí skriptu na straně serveru. Získáte tak kompletní přehled různých možností práce s alternativními styly.

V předchozím článku jsme si ukázali, jak nadefinovat alternativní styly v XHTML. Také jsem poukázal na některé nedostatky tohoto řešení. V tomto článku se je tedy pokusíme odstranit - podíváme se spolu na techniku výměny stylu stránky pomocí klientského skriptování.

Ačkoliv je XML pro mnohé nedotknutelnou modlou, konsorcium W3C si to rozhodně nemyslí a připravilo pro nás v únoru dva nové dokumenty, třetí edici doporučení XML 1.0 a novinku XML 1.1. V tomto článku se o těchto nových standardech dozvíte více.

V poslední době se uživateli stále častěji nabízí možnost vybrat si styl stránky, který mu nejvíce vyhovuje. Existuje mnoho různých řešení, které tuto možnost implementují, a já bych vás s nimi rád seznámil. V tomto článku si probereme možnost linkování a výběru stylů prostřednictvím XHTML a interních mechanismů prohlížeče.

Před delší dobou vycházel zde na Intervalu seriál o normě CSS2, která značným způsobem rozšiřuje možnosti původních kaskádových stylů. Součástí každého dílu byla i tabulka demonstrující podporu jednotlivých vlastností CSS2 v různých prohlížečích. Tento článek doplní tyto informace o podporu CSS2 v sedmičkové řadě Opery.

V předchozím článku jsme si teoreticky popsali CSS2 @pravidlo @font-face a některé důležité deskriptory k popisu vkládaných fontů. Tentokrát si ukážeme, jak vytvářet soubory s fonty typu Embedded Opentype pomocí nástroje WEFT firmy Microsoft a konečně předvedeme použití @font-face v praxi.

V předešlém článku jsme si ukázali, jak vytvořit a zpracovat konfigurační soubor. Jako formát dokumentu jsme použili XML, především kvůli snadné čitelnosti pro uživatele a kvůli parseru, který máme v PHP k dispozici. Tentokrát si ukážeme další lehce interpretovatelnou syntaxi, která se ke tvorbě konfiguračních souborů přímo nabízí, všeobecně známý formát ".ini".

Nastavení fontů je jedním z úskalí webdesignu. Obvykle se použije některý z fontů, o němž se dá předpokládat, že bude na většině systémů, doplní se několika alternativami a pro jistotu se přidá i font generický. Pak už můžeme jen doufat, že cílový prohlížeč zobrazí naši stránku v přijatelné formě. Ale co na to jít jinak? Proč raději ke stránce nepřidat fonty v externím souboru a pak je využívat bez ohledu na systém?

Při tvorbě každé trochu rozsáhlejší aplikace (nejen) v PHP budete postaveni před problém, jak pro ni co nejlépe vytvořit komfortní konfigurační soubor. Proč k tomu nevyužít XML, které nám přináší velmi jednoduchou možnost obsluhy?

Konsorcium W3C rozhodně nezahálí, stále pracuje na tvorbě nových a vylepšování stávajících standardů. Proto vznikl tento přehledový článek, mapující změny některých důležitých norem. Mimo jiné se dočtete, jak bude vypadat další verze jazyka XHTML, co nového nám umožní třetí verze kaskádových stylů a co se děje okolo XML.

Rollover, neboli záměna obrázku za jiný při přejetí kurzorem, je dozajista jedním z nejčastěji používaných efektů na webových stránkách. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že většina začátečníků v JavaScriptu se tento trik naučí jako jeden z prvních. V dnešní době standardů XHTML a CSS je pochopitelná snaha vytvořit rollover pouze pomocí těchto technologií. V tomto článku se pokusím ukázat několik možností, jak CSS rollover vytvořit, a otestovat je v jednotlivých prohlížečích, konkrétně MSIE 5.5, MSIE 6, Opera 6.05, Opera 7.11 a Mozilla 1.4.

Před nedávnem jsem se zde na Inteval.cz zabýval problematikou superglobálních proměnných a hlavně získávání hodnot z různých zdrojů. Ukázalo se totiž, že mnoho (nejen) začínajících programátorů v PHP má v této oblasti značné mezery. V podobném duchu bude i tento článek, zabývající se problematikou sessions, ve kterém vám dokáži, že používání sessions v novějších verzích PHP je jednodušší než kdykoliv předtím.

V tomto článku se podíváme na pokročilou navigaci pomocí XHTML elementu "link", kterou umožňují sedmičkové verze prohlížeče Opera a také Mozilla 1.1 a vyšší.

Tento článek je určen pro začínající programátory PHP. K jeho napsání mě přivedly neustále se opakující dotazy na různých programátorských fórech a diskusích. Oním problémem je získávání hodnot předaných v adrese stránky nebo obdržených z formuláře. Nebo jinak, tenhle článek snad již konečně odpoví na věčnou otázku: "Proč mi ten příklad z knihy nefunguje?"

Podruhé a naposledy se společně podívejme na to, jak uživateli co nejvíce zpříjemnit tisk stránek. Minule už jsme vyřešili několik nástrah, tentokrát se podíváme na další dva problémy a potom si přiblížíme možnosti prohlížečů. Nakonec se pokusíme na základě nastíněných řešení sestavit alespoň trochu univerzální a použitelný CSS styl.

Určitě jste si někdy potřebovali vytisknout nějakou stránku, abyste ji měli stále po ruce. Možná pro vás webmaster připravil speciální samostatnou verzi s osekaným formátováním. Ale je také docela možné, že na vás vůbec nemyslel. Z tiskárny se pak na vás smál papír potištěný spoustou nepotřebných informací, jenom ne tím, co vás na stránce skutečně zaujalo. V následujícím dvoudílném článku se dozvíte, jak se takovému nepěknému chování na svých stránkách vyhnout. Mějte rádi svého čtenáře!

Dnešní, spíše teoretický, závěrečný článek bude trochu netypický. Pravděpodobně nebudete mít příležitost si nově získané vědomosti někde vyzkoušet. Také budou chybět tabulky použitelnosti v daném prohlížeči. Řeč totiž bude o mluvených stylech (aural style sheets). Symbolicky se tak rozloučíme se seriálem, který se snažil ukázat progresivní cesty ve webdesignu.

Jedním z hlavních nedostatků původního HTML a CSS byl fakt, že autoři stránek měli pouze minimální možnost ovlivnit přesné umístění určitého elementu. Proto byly postupně v prohlížečích implementovány nové vlastnosti, které umožňovaly přesné pozicování. Pro množinu těchto vlastností se vžilo označení CSS-P (CSS-Positioning).